Budoucnost západní civiizace

Nejdříve, než začnu psát tento článek o budoucnosti a problémech naší západní civilizace, musím napsat co to vůbec je ten slavný tzv. Západ a co pod tímto pojmem myslíme. Dá se vůbec něco jako Západ definovat? 

Jaké země do něho patří a jaké už ne? Existují vůbec nějaké západní hodnoty? A jestli ano, jaké to jsou?

Lidé jako Západ většinou berou hlavně Spojené státy americké a Západní Evropu, zejména VB s Francií a Německem. Patříme však na Západ i my jako střední Evropa? Dřív by většina řekla že ne, jenže po pádu Východního bloku je situace zase trochu jiná. Určit tedy kdo kam patří není vůbec jednoduché. A kdo to vlastně určuje?

Jedna z možných metod, jak určit kdo kam patří, je členství v různých západních organizací například v NATO. Jenže tady je problém, jmenuje se Turecko. Můžeme tuto zemi považovat za západní? Naopak například Rakousko v této alianci není a většina by ho mezi západní země počítala. Stejný problém je s EU. Nemůžeme říci, že země, které jsou členy této unie patří na automaticky Západ a ostatní ne, protože co takové Švýcarsko, Norsko nebo v budoucnu VB? To nejsou západní země? Navíc USA, Kanada či Austrálie také podle mého názoru patří na Západ, jenže v EU nejsou a ani být nemohou, takže určovat to podle těchto nadnárodních organizací asi nejde. Je tedy jiný způsob?

Dalo by se říci, že na Západ patří ten, kdo zastává naše západní hodnoty. Jenže to je co? Musíme tedy najít něco málo, co nás spojuje a to je například náboženství, konkrétně křesťanství. Tam už by se spojitost najít dala, západní země jsou takové, kde převládá křesťanská víra, která je sekularizována (oddělena) od státu. Jenže v tom případě je součástí západní civilizace i Rusko, což je docela odvážné tvrzení.

Dalším společná hodnota Západu je tzv. liberální demokracie. Tedy zastupitelská demokracie se svobodou projevu a vyznání. Všechny západní země také většinou dodržují lidská práva a chrání menšiny. Společnost je tolerantní a liberální. Funguje právní stát.

To je tedy jistá základní definice dnešní západní společnosti, která se formovala 2 tisíce let od Antiky, křesťanství, reformace, osvícenství, sociálních nepokojů 19. a 20. století po dnešní stav, který vidíme v Evropě a Severní Americe. Až teď se tedy podívám na problémy a možnou budoucnost Západu.

Neřekl bych, že je Západ v krizi. To se říkalo vždycky a ve všech dobách a nic. Spíš bych řekl, že je v jakémsi přerodu a to tím, že ztrácí vliv a hegemonii ve světě. Dříve totiž Evropané kolonizovali téměř celý svět a všude měli zásadní vliv. O to přišli během dekolonizace v druhé polovině 20. století a vůdčí pozici ve světě získali dvě supervelmoci USA a SSSR. Z tohoto bipolárního světa pak vzešla naprostá dominance USA v 90. letech, o kterou v současné době přichází. Po několika století to tedy už není Západ, kdo udává ve světě tón. Naopak o slovo se hlásí nové asijské velmoci jako Čína a další. Nečekaný je také velký vzestup muslimského světa. Západní civilizace se tedy na to musí nějak připravit a uvědomit si, že už nejsme jedničky. Jak to bude probíhat je otázkou…

Tohle bych jako problém neviděl, je to spíše vývoj, kterému se nějak přizpůsobíme. Horší je, že naše společnost stárne a vymírá. Čím dál více lidí nechce děti, protože našemu západnímu konzumnímu stylu nevyhovují a překážejí. Dříve se děti staraly o své rodiče, jenže teď díky sociálnímu státu už to není zapotřebí. Původní obyvatelé Evropy tedy vymírají a země ztrácí pracovní síly, které tedy musí hledat někde jinde.

A tím se přesouvám k dalšímu problému, tedy k přistěhovalectví a migraci, která je v určitých mezích normální a vždycky probíhala, jenže kvůli nedostatku pracovní síly, neochotě původních obyvatel vykonávat určitě profese, přitažlivému západnímu stylu a bohatství Západu se imigrace zvětšuje do takových rozměrů, že mění demografické složení zemí a tím i tedy západní hodnoty. Je přirozené, že nový obyvatelé si přinášejí své zvyky a svůj styl života. Nechci tím záměrně narážet na současnou migrační krizi, ale určitý problém naši civilizaci to je, jenže dokud jednoduše nezačneme opět rodit více dětí, migranty budeme stále potřebovat a pak se musíme připravit na náboženské či etnické konflikty nebo postupnou změnu našeho života.

Další problém pro budoucnost Západu vidím v degeneraci původních západních hodnot a ideálů (na kterých se ale lidé nedokáží ani shodnout). Současná společnost by například už nešla za svojí zemi bojovat války, jako tomu bylo dříve. Už by je k tomu nikdo nepřiměl. Kdyby proběhla mobilizace, tak lidé by nešli nadšeně narukovat jako v roce 1938. Pacifismus a podobné ideologie jsou na Západě na vzestupu a společnost je čím dál liberálnější a individuálnější, což je na jednu stranu dobře, na druhou nás tím poráží kultury, které jsou tvrdší, dravější a věří svým ideálům více než my, kterým jde hlavně o to se bavit. Zábavní průmysl zažívá zlaté časy a největšími hrdiny jsou herci, zpěváci nebo sportovci.

Stejným způsobem zanikla Římská říše, jejíž obyvatelé ztratili ke své zemi vztah a pocit povinnosti. Proto když přišel větší nápor barbarů, to Římany zničilo, i když dříve by si s tím nějak poradili. Sice těžko, za cenu velkých ztrát, ale nevzdali by se a nakonec vyhráli. Jenže v okamžiku, co rezignovali na své ideály jako vlastenectví nebo staré náboženství, tak už jim bylo jedno jestli jim vládne senát, císař nebo nějaký barbarský král. Hlavně že zůstali na živu a mají se relativně dobře. Stejný problém začínám vidět i u západní společnosti. Ztráta identity, k rodině, bohu, zemi a postupné vítězství konzumního života.

Proto Američani prohráli ve Vietnamu nebo nyní v Iráku, proto Sověti prohráli v Afghánistánu, proto tam nyní prohrává i Západ. Je „blbé“ to říct, ale Talibánci nebo Islámský stát ví, za co bojuje, jsou ochotni za to položit životy, kdežto Západ si tím tak jistý není a vojáci necítí morální podporu. Co to bude znamenat pro budoucnost, se teprve ukáže.

Další velký problém Západu je zadlužení, lidé si zvykli žít na dluh a že se o ně stát musí postarat. Dříve by lidi ani nenapadlo, že jim má někdo platit důchod, zdravotní pojištění či dokonce dávky z nezaměstnanosti. Naše společnost žije způsobem: „Dej mi to,“ místo, „Udělej si to sám“. Vzniknul obrovský sociální stát, na který si občané zvykli, ale který finančně dlouhodobě neutáhneme. Vyrobili jsme si obrovský státní dluh, který se dá těžko splatit.

Abych nepsal pouze o problémech, tak tu jsou i pozitivní věci. Tou je digitální revoluce, zejména internet. Ten dává celému světu úplně jiný rozměr a možnosti. Jeho vynalezení bych přirovnal k vynalezení knihtisku a možná ještě větší. Internet změní všechno. K čemu budeme potřebovat školy, když si informaci najdeme za minutu na mobilu?  K čemu budeme potřebovat například politiky, když můžeme stejně jako oni hlasovat, či debatovat online o čem chceme? Přímá demokracie postupně nahradí zastupitelkou, protože k čemu neoblíbení zástupci, když už je v digitálním věku nebudeme potřebovat? Referenda tedy budou častější a častější, to je nevyhnutelné. K čemu cestovat, setkávat se, chodit do práce, když to všechno půjde dělat z jednoho místa a jednoho mobilu? To nakonec změní naší civilizaci více než cokoliv jiného, už se tak dokonce děje a někteří to ani nepozorují.

Velkou změnou, které přináší internet je například informační revoluce. Lidé už nejsou odkázání na jeden či pár zdrojů, ať to jsou rodiče, učitelé, knihy, přátelé nebo media. Naopak nyní může člověk získávat téměř neomezené informace z internetu za pár minut. Tím se lidé stávají více nezávislými a svobodnými, protože mohou hledat to co sami chtějí.

To změní samozřejmě styl našeho života, ale v současné době to už mění politickou mapu Západu, ať jde o Brexit či zvolení Trumpa prezidentem USA. Dříve by se nemohlo stát, aby vyhrál kandidát, proti kterému stálo 99% medií, ať to byly televize, noviny, celebrity nebo politici. Dokázal zvítězit proti všem. Jak? Díky internetu.

Když to tedy shrnu, největší problém západní civilizace, u které ani nevíme co to označuje, je ztráta hegemonie ve světě a jak se s tím vypořádat, život na dluh, úbytek obyvatel, s tím související problém imigrace a postupná ztráta identity a hodnot, na kterých naše společnost stojí. Navíc Západ se v budoucnu změní, zejména díky internetu. Jestli k dobrému či špatnému to se uvidí, ale jak už jsem jednou napsal, Západ není v žádné krizi, jen se nachází na křižovatce.